|
|
Studium diverzity plevelových společenstev ve vybraném zemědělském podniku v oblasti středního Polabí
Procházková, Petra ; Kolářová, Michaela (vedoucí práce) ; Václav, Václav (oponent)
Diplomová práce vyhodnocuje druhovou diverzitu plevelových společenstev ve vybraném zemědělském podniku v oblasti středního Polabí. Hodnocená lokalita je řazena do řepařské výrobní oblasti. Konkrétně bylo hodnoceno zaplevelení pozemků Agromaso s.r.o. v bezprostředním okolí města Brandýs nad Labem- Stará Boleslav v nadmořské výšce 169 m n. m. Hodnotilo se zaplevelení při konvenčním hospodaření v porostu pšenice ozimé a řepky ozimé.
Sběr dat byl proveden začátkem března tohoto roku, před jarním herbicidním ošetřením. Aplikace herbicidů byla v kulturách provedena na podzim. Na každém pozemku bylo vyhodnoceno 5 náhodných parcel o rozloze 1 m2 na souvratích a 5 parcel o téže rozloze v centrech porostů.
Zjištěné hodnoty byly setříděny do tabulek a grafů. Mnohorozměrnými analýzami byly zjišťovány rozdíly ve druhovém složení v centru porostu a na souvratích. Dále rozdíly v druhovém složení plevelových společenstev obilnin a olejnin. Tyto analýzy potvrdily následující hypotézy:
Hypotéza 1: Druhová diverzita plevelů na okrajích a uvnitř pozemků se liší.
Tato hypotéza byla potvrzena mnohorozměrnými analýzami. Diverzita na okrajích pozemků byla vyšší než v centrech porostů. Na okrajích pozemků se vyskytovalo více plevelných druhů než v centrech porostů. V centru porostu pšenice ozimé to byly pouze 2 druhy plevelů, kdežto na okraji 8 druhů plevelů. Na pozemcích s řepkou ozimou byla situace obdobná, okraje pozemků čítaly 9 plevelných druhů a centra honů jen 7 druhů plevelů. Tuto skutečnost potvrzují indexy diverzity.
Hypotéza 2: Existují rozdíly v druhovém složení plevelových společenstev obilnin a olejnin (z důvodu odklonu od původní metodiky byla hypotéza upravena).
Výzkum potvrdil i hypotézu 2, mnohorozměrné analýzy dokazují, že se druhové složení společenstev obilnin a olejnin liší. Vliv plodiny na složení druhového spektra byl shledán jako statisticky významný.
|
|
|
Studium diverzity plevelových společenstev v porostech vybraných širokořádkových plodin v Podkrkonoší
Kocour, David ; Kolářová, Michaela (vedoucí práce) ; Václav, Václav (oponent)
Cílem práce bylo posouzení druhového složení plevelových společenstev v Podkrkonoší. Je zde zkoumán vliv plodiny (kukuřice, brambory) a vliv nadmořské výšky se zaměřením na teplomilné plevele.
V teoretické části jsou charakterizována plevelová společenstva z hlediska významu, klasifikace, škodlivosti a prospěšnosti. Je zde nastíněna otázka klimatických změn, rostlinných invazí, biodiverzity a vlivu teploty. Literární přehled je zakončen základním popisem modelových plodin.
V praktické části je popsána lokalita z hlediska půdních a klimatických vlastností. Dále je zde přiblížena problematika fytocenologie. V rámci studie bylo určeno 99 druhů plevelů z 25 čeledí. Porosty kukuřice reprezentovalo 69 plevelných druhů a brambory 85 druhů.
U kukuřice byla určena nejvyšší frekvence výskytů u Chenopodium album agg., Echinochloa crus-galli a Fallopia convolvulus. Druhy s největší pokryvností byly Fallopia convolvulus, Chenopodium album agg. a Echinochloa crus-galli.
U brambor vykazovaly nejvyšší stálost Chenopodium album agg., Echinochloa crus-galli a Viola arvensis. Největší pokryvnosti dosáhly Chenopodium album agg., Fallopia convolvulus, Echinochloa crus-galli a Galinsoga quadriradiata.
Pozitivní korelace s rostoucí nadmořskou výškoubyla zjištěna u Euphorbia helioscopia a Sonchus arvensis. Naopak negativně s nadmořskou výškou korelovaly druhy Amaranthus retroflexus, Solanum nigrum a Galinsoga quadriradiata. Při zkoumání vlivu plodiny na výsledné zaplevelení se jako charakteristické pro kukuřici jeví druhy Thlaspi arvense a Echinochloa crus-galli a pro brambory druhy Veronica persica, Galinsoga quadriradiata a Sonchus arvensis.
Na závěr lze plochy s bramborami označit za druhově bohatší a to zejména se zvyšující se nadmořskou výškou. U kukuřice byla zjištěna nižší druhová pestrost. Pro tuto plodinu je typická přítomnost úzké skupiny plevelů, která v porostech významně převládá. Ve výsledku byla potvrzena vědecká hypotéza a statistickými analýzami prokázán vliv nadmořské výšky na výskyt teplomilných plevelů.
|
|
|
Zemědělství v chráněné krajinné oblasti Šumava
POLENSKÝ, Jakub
Zemědělské hospodaření je nezbytnou součástí managementu chráněných krajinných oblastí, na druhou stranu je však významně limitováno restriktivními opatřeními, jakými jsou např. agrotechnické lhůty definované potřebami ochrany přírody. Diplomová práce se zabývá dopadem některých omezujících nařízení na provoz farem v podmínkách CHKO Šumava, hospodařících konvenčním způsobem výroby. Terénní šetření proběhlo formou rozhovoru a bylo zaměřeno na zjištění názoru majitelů farem na vztahy s orgány CHKO Šumava, na dopad agrotechnických lhůt na provoz hospodářství a na jejich plány do budoucnosti. Z šetření vyplývá, že jako jednoznačně negativní uvádí spolupráci s orgány CHKO Šumava a jako pozitivní všichni dotčení zmiňují současnou výši dotační podpory, bez které by hospodaření bylo v budoucnosti neudržitelné. Agrotechnické lhůty, specifické pro režim chráněných krajinných oblastí, však překvapivě uvádí jako minimálně omezující, neboť jim uzpůsobili provoz svých farem.
|
|
|
Změny v krajině ovlivněné různými způsoby hospodaření
Kříž, Michal
Bakalářská práce je zaměřená na změny v krajině ovlivněné různými způsoby hospodaření. Je rozdělena na dvě části. První část se týká literární rešerše, která se zaměřuje na dva různé (konvenční a ekologické) způsoby hospodaření. Druhá část se týká praktických výsledků, kdy metodou srovnání byl určen převládající způsob hospodaření v kraji Vysočina. Z práce vyplývá, že konvenční způsob hospodaření je stále převládající, ale ekologický způsob hospodaření je na vzestupu.
|
|
|
Strategie zemědělského podniku hospodařícího na území Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko
HLAVNIČKA, Jiří
Hospodářské využívání krajiny ve zvláště chráněných územích se dá charakterizovat jako dlouhodobý proces hledání rovnováhy mezi zájmy ochrany přírody a hospodářskými aktivitami. To platí i pro zemědělství. Opatření na ochranu přírody pro ně představují určitá omezení, na druhé straně mohou být vhodné formy zemědělského využívání velkoplošného chráněného území podporovány ze strany státu. Zemědělci mohou být příjemcem státní podpory nejen pro svou zemědělskou produkci, ale i pro provádění environmentálních služeb při údržbě krajiny. Diplomová práce hodnotí využívání státní podpory na území CHKO Třeboňsko. Analyzuje strukturu zemědělsky hospodařících podniků, systém hospodaření, skladbu a vývoj obhospodařované půdy. Dle systému hospodaření hodnotí čerpání finančních podpor z rezortu Ministerstva zemědělství s důrazem na ochranu a zlepšení životního prostředí a zjišťuje jejich význam pro hospodařící zemědělce. Na základě provedených analýz lze konstatovat, že dotační podporu Ministerstva zemědělství čerpají subjekty bez rozdílu systému hospodaření. Pro trvale udržitelný rozvoj venkova a zlepšení stavu životního prostředí využívají zemědělci Program rozvoje venkova, a to hlavně na platby za kompenzaci za přírodní znevýhodnění a na agroenvironmentální opatření. Poskytnuté dotační prostředky často tvoří u zemědělsky hospodařících subjektů podstatný zdroj jejich příjmů.
|
host ::
RSS.